Vítám Vás na stránkách Ranče Liberte

Statistika

Kurzy

   Jak jsem slíbila po dovácky  úspěšném loňském  roce jsem tentokráte už se konečě rozhoupala ke kurzování  s  panem Osim. Takže 25.11 2011 jsem si vezla Osíka do Rovné ke Katce Dědíků, která kurzík pořádala.
   O strastiplném nakládání, které by bez Lucky Daran určitě nakonec neskončilo  úspěšným naložením,  se raději zmiňovat nebudu ;-).  Dorazili jsme tedy do Rovné v 10.hodin, první dvojice již trénovala. My šli na řadu v druhé grupě. Trénovali jsme především ohýbání  a  balení. Osík  byl hodně roztěkaný a i se chvílema pěkně povztekával, ale pomaloučku povoloval ve všech chodech. Po hodince tvrdé ;-) práce  nastoupila třetí dvojice a pak se šlo k  Dědíků  na oběd.  Být to  v  pořadu prostřeno,  dala bych paní domácí  10b z fleku. jediné štěstí že jsme hned nemusela do sedla:D
   Při odpoledním ježdění byl ona Osim  vidět výrazné zlepšení (se mu to  v té zrzavé hlavince asi rozleželo). Nyní už jsme se  tedy mohli zabývat dalším - konkrétně obraty kolem zadku, překroky a nakonec prací na kavaletách. Už byla skoro tma a V.Cejpová si pro nás vymýšlela jeden oříšek  za druhým. Osík se snažil, ale nožky se mu chvílema motaly, není to žádný američan,  a tak  se měl docela problém  do těch vzdáleností kavalet nacpat. 
   Je na čem pracovat ... a je toho dost ;-) .... tento den byl opravdu skvělou inspirací pro další práci  a snad se pokrok brzy dostaví...
Skvělá parta Semických opět zabodovala a domluvila z kraje listopadu 2011 menší kurzík s Anežkou Turků. Vyrážela jsem já na OSim  a Lenka Hrdinů  na Hucun.  Smyslem kurzu  bylo  potrénovat ze země  především  respekt a přesnost a kdo chtěl i ze sedla popracovat na prostupnosti a  ohebnosti. naše úsilí jsme prověřili  na  takovém  malinkém (ale  v žádném případě ne primitivním) traiíčku.  Následně jsme se všichni odebrali do vyhřátého sklípku kde jsme dostali výbornou hovězí polívku  a gulášek.  Hned po doplnění energie, pěkně ještě v teplíčku, Anežka dopodrobna zrekapitulovala naše výkony a  radila, kde co  a jak  drhlo a jaká by byla nejlepší náprava. Dokonce bylo sestavené pořadí úspěšnosti splnění zadaných úkolů  .... konečně přišla i Osíkovo chvíle .. prolomil smůlu co  s  námi celý rok  táhla .. .a kdyby se dávali nějaké mašle tak  by to byla bílá!!! Udělal mi kluk velkou radost.

   Po obědě se pokračovalo s koknkrétními problémy u koníků a kdo  chtěl mohl trénovat nakládání  do vozíku. My se zasekli  na tom  druhém  - omlouvám se všem za to že jsme  vytvořili dlouhou frontu ( holt Osík:D))